Tak jsem to přežila...

... ještě aby ne! Kvůli vysvědčení se přece nebudu trápit!? Jasně, mohlo to být lepší (jako ostatně vždycky) - ale na druhou stranu to taky mohlo být i horší. A to to rozhodně není. Řekla bych, že mé vysvědčení je docela ucházející.

Byl to den jakjo každý jiný. Jen byl "obohacen" rozdáváním vysvědčení. Pomalu ale jistě docházím ke zjištění, že některé lidi u nás ve třídě nemůžu vystát. V některých momentech mám takovou silnou chuť někoho z nich za ty blbé kecy a ksichty zmlátit, že to... vážně není možné.

Ty rádoby vtipné poznámky ve mně vyvolávají zatnutí pěstí a nepříjemné až vražedné pohledy. Prostě si nemůžu pomoct. S jakou radostí já bych některé pořádně nakopla... jen aby jim ten jejich samolibý úsměv slezl z obličeje... arrrgh!

Ale tak - zpět k vysvědčení. Za své známky se nestydím a pro svůj lepší pocit si je sem rovnou vypíšu. Možná, že se ten lepší pocit po dopsání dostaví...

Chování - velmi dobré

Prospěch v povinných předmětech

Český jazyk - chvalitebný
Anglický jazyk - výborný
Španělský jazyk - chvalitebný
Biologie - dobrý
Základy spol. věd - výborný
Dějepis - výborný
Matematika - dobrý
Fyzika - chvalitebný
Tělesná výchova - výborný
Základy logiky - výborný

Prospěch ve volitelných předmětech
Konverzace v angl. jazyce - chvalitebný
Seminář z dějepisu - výborný
Psychologie - výborný
Základy spol. věd - výborný

A je dokonáno! Všechno, co se posrat dalo, se už dávno posralo a teď mě čeká jenom krásný a ničím neušený život ^^

Ale houby s octem!

Teď přichází období, kdy budu makat nejvíc. Ale já to zvládnu. Musím si věřit. Musím si zvýšit sebevědomí - Kivi říkala, že mi dá rychlokurz zvyšování sebevědomí... a ono furt nic.

P.S.: Tak ten lepší pocit se teda ještě nedostavil...