Life´s like a road that you travel on…

There´s one day here and the next day gone…

Life is a highway…

I want to ride it all night long…

Mám za sebou rodinnou oslavu. UFF!!! Člověk by nevěřil, jak můžou být někteří lidi hloupí - ale opravdu hloupí. A přitom si hrají na chytré a povyšují se nad ostatní. No, evidentně takoví lidé existují. A není jich zrovna málo. 

Když teď předkládám věci od Meg, sleduju její FaceBook i Twitter… a řeknu vám, že má spoustu perfektních postřehů. Řekla bych, že mi bude povahou asi hodně podobná (jinak bych nečetla její knížky, že). Taky sleduje kdeco…

 

No a díky tomu jsem narazila na fajn stránky The Chive.com, kde najdete plno funny fotek. Takže pokud se potřebujete jen tak rozveselit, nebo se někomu od srdce zasmát… Jste na správném místě.

Tak jsem si to tam tak prolézala… a objevila jsem třeba obrázky hradů, v nichž bychom chtěli žít; anebo obrázky domečků na stromech a ještě i Google vyhledávání. Doporučuju si to tam tak různě projít, budete se divit.

A další dost dobrá stránka, kterou ocení hlavně milovníci koček. I tady se pobavíte.

Hmmm, už delší dobu chci napsat, jak šíleně mě štve jedna česká reklama. A to nová reklama pro prodej čaje Aquila. Reklamní motto je Aquila tea.m. Češi asi v prodeji dokážou zajít kamkoliv. Pro ty, co neznají původní předlohu, je tohleto opravdu povedená česká reklama (v mezích teda…). Pro ty, kteří předlohu znají, je to hnus. Vážně hnus. 

Matt Harding předvedl něco, co mi prostě vyrazilo dech a nejednou mě to rozbrečelo (nepteje se proč… prostě mě to dojalo). Možná jsem už jeho videa někde dávala, nejsem si jistá. Ale myslím, že neuškodí věci, když je sem znovu postnu.

(Myslím, že zrovna v tomto videu je i Česká republika.)

(Já osobně mám nejradši tento. Vždycky mě dostanou momenty, kdy k němu přiběhnou další lidi a začnou s ním tancovat. Navíc ten song - Garry Schyman - Praan - nemá chybu.)

A teď to porovnejte s českou reklamou na Aquila tea.m… Okopírovaná je hudba, okopírované jsou pohyby (bože, jak jsou stupidní) a okopírovaný je samotný nápad. HNUS! Češi zase zkazili něco pěkného.

Na FaceBooku se proti této reklamě dokonce vytvořila i skupina (samozřejmě, že jsem se přidala). A dokonce je o té reklamě menší diskuze na Diskografii.cz, kam sem tam zajdu pro nějaký text. A odpůrci vymysleli i vlastní logo, které jsem našla jen díky FB stránce. Je perfektní! Moc díky! Určitě stojí za zmínku i tento článek.  Prej “inspirace”… pche! S tím se jděte vycpat. Přečtěte si i komentáře…

FUJ!

Jo a až teprve teď mi došlo, co mělo znamenat to ťukání prstů do dlaní v jedné scéně ve skladišti ve filmu Charlieho andílci 2 - ony si vyťukávaly morseovkou to, co udělají. Kurde! Že mi težtrvalo, než mi to došlo.  Pár let… (V telce dávají druhý díl, tak koukám.)

V úterý školákům začíná škola. Mně až 21.září… ale docela se do ní těším. Dokud mi nezačnou zase průběžné testy, následované zkouškami. To zase budu nadávat a kdesicosi.

Co dál… hmmm… už tak jsem toho napsala dost. Tak zase jindy.

<a> cau, mohl bys mi tohle prelozit do anglictiny? pry jsi odbornik
<a> Velmi bychom ocenili vasi ucast na hlasovani.
<b> We would really appreciate your presence on the vote.
<a> diky, tohle bych asi tezko dal dohromady
<b> thank you, I would hardly put this together
<a> ne, tohle uz nemusis prekladat
<b> no, you don’t need to translate this
<a> jak chces ale ted nemas sanci
<b> as you wish but you have no chance now
<a> v prdeli je tma
<a> i kdyby tam okna byly
<a> vetry by je vymlatily
* b is thinking…
<a> a nezapomen na rymy
<b> there is darkness in the ass
<b> and even if there windows was
<b> winds would surely break the glass
<b> and don’t forget about the rhymes
<a> chlape ty jsi blazen

 

Jsem pilná jako včelička

A to jako vážně.

<TeXaN> jakej ma maximalni dosah BT? v idealnich podminkach
<TeXaN> resp projde mi skrz zed a jeste 15m na zahradu?
<Unimatrix325> pokud BT znamena bitevni tank, pak ano

Pustila jsem se do zaplňování webu o Meg, protože jsem na něj nešáhla už opravdu, orpavdu dlouho… A jak to tak vypadá, tak o jeho zaplňování se budu muset postarat sama. Takže jsem udělala rozcestníky knížkám a přeložila pár Meggiiných zápisů z deníku.

Mám Meg moc ráda a překládání jejích zápisků je skoro takové, jako čtení jejích knížek. Má pro vyprávění prostě talent. Škoda, že jsem nezačala s překládáním dřív. Objevila jsem v příspěvcích plno zajímavostí. Třeba i takové mini recenze na knížky, filmy a tak vůbec.

A právě díky jednomu takovému příspěvku jsem kápla na nový hudební, taneční a kdovíco ještě film, který má jít v září do kin. Má několik trailerů a všechny se mi líbí. Tohleto je film přesně podle mého gusta.

A dál jsem díky Meg přišla na další dvě autorky, jejichž knihy by se mi mohly vážně líbit. Jenže… jak už to tak bývá… do češtiny ještě přeloženy nebyly a kdybych si je měla kupovat v angličtině, v tvrdé vazbě (pá čty paperbacky hovno vydrží), vyšly by mě hodně draze. Ale nejspíš mi nic jiného nezbyde. Jen musím nějak přesvědčit naše, že bych ty knížky chtěla pod stromeček… uvidíme, třeba se mi to podaří.

Jedná se o knihu Gorgeous od Rachel Vail a pak knihu Sea Change od Aimee Friedman.

<a> Cus, proč jsi nebyl dneska ve škole?
<b> To neuvěříš, co se mi stalo!!! Že jo, jdu na vlak, co je po osmý v Brně. ECčko, pohodlný sedadla, kupé prázdný, uvelebím se. Průvodčí mě checkne za Pardubkama, tak si chci na chvíli schrupnout… Najednou cítím, jak mi vibruje mobil, říkám si: “Kterej ko*ot mi píše takhle brzo ráno?!”, vytáhnu telefon a na tam zpráva: “Welcome to Hungary!” Podívám se na hodinky a ono je poledne!
<a> Si děláš prdel?!  A cos dělal?!
<b> No co! Vystoupil jsem v Budapešti, poslal odtamtud pár pohledů, protože tohle by mi lidi nevěřili a jel zpátky! Ještěže přišla ta SMSka, ten vlak jinak jede až do Bělehradu!

Když vám o rok mladší člověk na pozdrav odvětí “Dobrý den!”…

… a následně vám začne vykat. To si člověk pak připadá tak strašně starý…

V poslední době se toho stalo sakra hodně.  Ani nevím, kde bych měla začít a přitom nic pro mě důležitého nevynechat. Ale jak se znám… tak jistojistě něco vynechám. Pokusím se však co nejstručněji shrnout, co se v mém životě událo od mého posledního příspěvku.

Mamka se ze zánětu ledvin s největší pravděpodobností vyléčila. Načež jsem jí tedy donutila si zajít k doktorovi s jiným problémem, který ji trápí tak čtyři roky v kuse asi už. Nebudu to tady popisovat, jen řeknu… že si myslím, že měla jít k doktorovi už dávno. Už byla na dvou docela nepříjemných vyšetřeních. Moje sestra a můj otec jsou samozřejmě totálně neschopní a ani jeden jí nehlídá a nesekýruje, jelikož má matka je opravdu špatný pacient. Vůbec se neřídíNeřídí se tím, co jí doktor řekl, to teda ani náhodou. A jedině já mám dost rozumu na to, abych jí nutila dodržovat lékařské pokyny. Za což si vždycky vysloužím jen hromadu výčitek a stěžování. Nedávno mě máti označila za gestapačku. Moje segra sem tam s něčím vypomůže, ale spíš se muchluje s tím svým, než by se o mamku pořádně postarala.

Co se týče mé sestry. Tak se stalo to, co jsem předpokládala. Má sestra jako brigádnice totálně pohořela a už první den práce psala smsky mamce a volala jí, že to tam je příšerné. Takže samo sebou z toho byla máti docela mimo. Já chápu, že to prostředí nemuselo být zrovna košér, ale má sestra je totálně nespolečenský člověk. Ona i ten její amant. Jestli se ti dva jednou nedejbože dají dohromady - no potěš koště. A místo toho, aby tam byla na dva trunusy, jela už po prvních deseti dnech domů. A od té doby, co se vrátila… je nesnesitelnější než kdy dřív. Ale samozřejmě je všechno špatné doma má vina… a jako vždy jsem mrcha. No co, vrásky si z nich dělat nebudu.

Další rodinná perlička - má teta si nedávno pořídila druhé dítě (to první má 15 let). Je to holčička a jmenuje se Barborka (nevím, jestli jsem to sem někam psala a pročítat příspěvky se  mi nechce). A světe div se, většina mé rodiny tu malou snad chce sníst zaživa. Furt jí pusinkují, mačkají… a dokonce to vypadá, že ji í lížou. Prostě je to celé tak trochu… ujeté. Já jsem s tetou neměla nikdy moc dobrý (spíš žádný), takže mě má o dvacet let mladší sestřenka vážně nebere. A to totálně. Jasně, mám moc ráda děti - mé neteře mám moc ráda… Ale Barborka je mi v podstatě putna. Vím, že to dítě za to nemůže… a že bezesporu přijde o pozornost úžasné osoby, kterou jsem (*rozchchechtá se*)… ale prostě to tak cítím. Tečka.

Šestý Harry Potter se mi moc líbil. Nakonec jsme do toho Cinestaru jeli. Já jsem si před filmem prošla pár obchodů, něco si koupila, najedli jsme se… a pak šli na film. Naši v sále na střídačku pochrupovali. Ale já byla z filmu nadšená a z vysoka prdím na ty, kteří film odsuzují. Nevím, co čekali. Já čekala přesně to, co jsem dostala.

Můj pokoj je už konečně hotový. Jsem z něj naprosto unešená, štěstím bez sebe, nadšená a tak vůbec… zamilovala jsem se do svého pokoje.  Využila jsem toho, že jsme se chystali vymalovat pokoj, takže jsem se všemi zásuvkami, přihrádkami a zákoutími prohrabala a pořádně v něm udělala čistku. A to komplet. Byl to takový můj očistný rituál, řekla bych. Vyklízení mi sice trvalo docela dlouho, ale konečný výsledek byl perfektní. Dokonce jsem si zdi napoprvé i sama vymalovala. Podruhé už to udělala tatík, jelikož jsem měla docela strach z toho, že přetáhnu ty čáry, co jsem si v pokoji navymýšlela. Poslední fází u malování bylo lepení ozdobné bordury, Řeknu vám, že to byla sakra piplačka. Uklízení toho svinčíku po malování taky nebylo nic moc úžasného.

A jak jsem na tom s weby? Prozatím asi nijak. Dodělala jsem grafiku nových školních novin HO, vytvořila jsem návod na Google pro StR na HO, snažím se dát nějak do kupy web o StR (ale včera se mi to nějak celé potentononc… takže jsem se fest nasrala) a po dlouhatánské době jsem si řekla, že by nebylo špatné, kdybych fakticky s těmi svými weby něco provedla.

Nedávno jsem si koupila 4 knížky Meg, které u nás byly přeložené co češtiny a momentálně se má sbírka jejích knih skládá z 24 knih v českém jazyce a z 1 knihy v jazyce anglickém. A právě sbírku v angličtině si chci rozšířit. Bohužel to vypadá tak, že se o web o Meg budu starat sama a asi tam ani nikdo nezavítá a nepotěší mě nějakým komentářem. Ale web o Meg Cabot byl vždykcy mým snem a já jej prostě uskutečním.

Nedávno jsem si koupila nové kosmetické přípravky velice oblíbené americké značky NYX. A musím říct, že jsem s nimi nad míru spokojená a chci si svou kosmetiku pořádně rozšířit. Nemusím být ošklivé káčátko… labuť ze mě sice nebude… ale proč bych se nemohla cítit dobře.