Olinka ^^ teda Olga Neugebauerová

Tato učitelka nás 3 roky vyučovala dějepis. Jeden rok mě učila i latinu. Další rok jsem se na nějakou latinu vyprdla. Byla kdysi třídní učitelkou mé mamči. Představte si takovou tu učitelku ze staré školy, která má svá pravidla, přísně je dodržuje a nedokáže pochopit, když neděláte totéž. Pár jejích gagů:

Neugebauerová: (při vybírání sešitů s úkoly) A teď nějaká holka…
(hlasí se student) Jste snad nějaký úchyl?

Neugebauerová: Co je to za sešit… no tady si pošmáknu.

Neugebauerová (ke studentovi, který nedává pozor) „Veselý, půjdete do vyhnanství!“

Neugebauerová: „Rozsviťte, ať je tady teplo.“

Neugebauerová: Pamatujte si, že genitiv je na dvě věci.

Docela mě zarazilo, že víc jsem jich nenašla -.-

Kateřina Kleslová

Další z vtipálků profesorů. Tuhle ženskou jsem měla od prváku do třeťáku na chemii. Ona je přesně ten případ - co slovo, to perla. Její myšlenkové pochody mě rozesmívaly a vlastně i rozesmívají dál.

Kleslová: „Ticho!!! Vy tady ječíte jak v Zoologické Ostravě!“

Kleslová: „Máme pouze dvě varianty, ale vy asi znáte tu třetí.“

Kleslová: „No to vaše chování tady, to je už tak na hranici s blázincem, vážení… Ještě tak minutu a třičtvrtě v tom budete pokračovat a budeme psát písemku…“

Kleslová: „Tak co, vážení, bude tady klid nebo nebude?“
Student: „No to teda nebude…“
Kleslová: „Dobrá, když jinak nedáte, budeme si povídat…“

Kleslová: Marie, jste v pořadníku.

Studentka: Paní profesorko, mohla bych jít na WC?
Kleslová: No, teoreticky by to šlo, ale prakticky nee.

Kleslová (počítá žáky ve třídě): 12 + 2 je 14 – to už tak většinou bývá.

Kleslová: Takže napíšeme si poslech pomlčka dvojtečka …

Kleslová: Tušíme morbidní věci.

Kleslová: Marcelo, jste vyšinutá?

Kleslová: Sloučenina vodíku a někoho jiného…

Kleslová: Vážení, sranda veliká, ale čas stále běží…

Studentka: „Paní profesorko, Martin opisuje!“
Kleslová: „No, to je v nejhorším případě také jedna z možností…“

Kleslová: „Možná si pamatujete, no vy už asi ne, jak za první světové války… “

Kleslová: „Nemám tady náladu při páté hodině dělat pořádek, moralistické přednášky – to není moc populární.“

Kleslová: Po nalezení studentova taháku při písemce: „Napište si tam Téčko jako třeba… …cokoliv… …jako třeba tahááák.“

Kleslová: Venku to vypadá docela přijatelně, takže si sedněte

Student: Jak se vám líbily taneční?
Kleslová: Připadala jsem si jako ve škole, až na to, že jste měli společenské oblečení…
Student: Takže to je dobře, nebo špatně?
Kleslová: Áále Tomáši, já už snesu všecko.

Martin Brzóska

Tento učitel je pravděpodobně tím nejvtipnějším učitelem dějepisu, jaký mě kdy učil. A že mě jich ten dějepis už učilo. Jeho hlášky jednou vejdou do historie. A proto jsem se rozhodla, že si zavedu další rubriku - Gagy... ať mám pak na co vzpomínat a čemu se smát ^^

Brzóska: „Jednou vám povím, jak mě kamarádi narvali do popelnice…“

Brzóska: „A pokud by byl před válkou Žid přistižen s Němcem… nebo spíše s Němkou…“

Brzóska (1. světová válka): „…a ti Rusové, hajzli jedni…“

Brzóska: Omlouvám se, ale písemky jsem ještě neopravil, měl jsem doma jinou práci… no jako manuální…

Brzóska: My jsme na Pomocné vědy historické měli takovou paní, ona byla neslaná nemastná. My jsme si 14 dní mysleli, že to je chlap. Říkali jsme ji uspávačka hadů.

Brzóska: Josef Jungmann byl gymnaziální profesor. (zamyšleně, samolibě a s úsměvem) Něco jako já.

Brzóska: Nebyla to ani Čeština, ani Němčina. To byl takový slovní průjem.

Brózska (vypráví o thatcheristech – konzervativní pravici v Anglii): Hlásají naprosté soukromé vlastnictví. To je pro ty thatcheristy takový fetiš.

Brzóska: Vás hřeje mládí, mě podkožní tuk.

Brzóska: Vůči Rudolfovi byla obrovská averze. Nakonec to vyřešil jednoduše. Umřel.

Brzóska: No a pak prostě s hrůzou poznali, že ty armády jsou prostě úplně v prdeli.

Brzóska (vypráví o mládí Pol Pota): Pocházel z dobrých sociálních poměrů. Jeho tatínek pěstoval na rýžovém poli kukuřici.

Brzóska: „Tak a teď si napište – Vy jste jak urvaní ze řetězu!“

Brzóska (o Bartolomějské noci): „Ráno se probudili… a byli mrtví.“